©EU-OSHA/Adam Skrzypczak
V souladu se strategickým rámcem EU pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2014–2020 je jednou z priorit agentury EU‑OSHA podporovat prevenci nemocí souvisejících s prací. Cílem není jen zlepšovat životy jednotlivých pracovníků, ale i minimalizovat náklady na nemoci a úmrtí související s prací.
Počet úrazů na pracovišti za posledních 10 let poklesl o 25 %. Nemoci související s prací však mají i nadále každý rok za následek 2,4 milionu úmrtí na celém světě, z čehož 200 000 úmrtí připadá na Evropu.
Cílem práce agentury EU-OSHA je poskytnout základnu poznatků pro prevenci, tvorbu politik a praxi v souvislosti s nemocemi souvisejícími s prací. Dalším významným cílem je poskytovat lepší přehled o rozsahu zátěže způsobené nemocí z povolání.
Mezi nemoci související s prací patří:
- muskuloskeletální poruchy,
- stres a duševní poruchy,
- nádorová onemocnění související s prací,
- onemocnění kůže,
- nemoci související s prací způsobené biologickými činiteli.
Současné projekty
Agentura EU-OSHA spustila v roce 2015 souhrnný projekt, který pokrývá tři oblasti výzkumu, politik a praxe, pokud jde o nemoci související s prací:
Definice a právní předpisy
„Nemoc související s prací“ je jakákoli nemoc, kterou způsobují nebo zhoršují faktory na pracovišti. Jedná se o celou řadu nemocí, které mají složitější příčiny a zahrnují kombinaci faktorů, které souvisí s výkonem povolání i které s prací nesouvisí.
„Nemoc z povolání“ je jakákoli nemoc, která je primárně způsobena expozicí fyzickému, organizačnímu, chemickému nebo biologickému rizikovému faktoru nebo kombinaci těchto faktorů při práci. Nemoci z povolání jsou většinou ve vnitrostátních právních předpisech uváděny jako nemoci plynoucí z expozice rizikovým faktorům při práci. Uznání nemoci z povolání lze spojit s odškodněním, je-li zřejmé, že existuje příčinný vztah mezi nemocí a expozicí při výkonu povolání.
Evropský seznam nemocí z povolání uvádí doporučení, které nemoci z povolání by měly být zahrnuty do vnitrostátních seznamů členských států. Uvádí také doporučení k zavedení pravidel pro odškodnění, prevenci a shromažďování statistických údajů.
Pokyny na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni definují kritéria pro diagnostiku a expozici riziku, která slouží pro uznání nemoci související s prací jako nemoci z povolání uvedené na seznamu. Na odškodnění se vztahují další kritéria, která jsou většinou spojena s minimálními úrovněmi úrazu nebo pracovní neschopnosti. Celá řada členských států zveřejňuje údaje o uznaných nemocech z povolání v ročních zprávách, např. o stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Co způsobuje nemoci při práci?
Mnoho typů onemocnění, včetně nádorových onemocnění, dýchacích obtíží, kardiovaskulárních onemocnění, onemocnění kůže, muskuloskeletálních poruch a duševních potíží, může vyvolávat nebo zhoršovat pracovní činnost. I když mohou být podkladové příčiny těchto nemocí složité, o některých expozicích na pracovišti je známo, že přispívají k rozvoji nebo postupu onemocnění, například:
- nebezpečné látky, jako např. chemické a biologické činitele, včetně karcinogenů,
- záření, včetně ionizujícího záření a ultrafialového záření ze slunce,
- fyzické faktory, včetně vibrací, hluku, manuálního zvedání a sedavé práce,
- pracovní organizační a psychosociální rizikové faktory, jako např. práce na směny a stres.
Rizika spojená s těmito expozicemi a jejich vzájemnou kombinací a měnícím se charakterem práce je důležité pečlivě sledovat.
Zvyšování informovanosti a podpora prevence
Osvědčené postupy na úrovni podniku prosazující kulturu prevence rizika a pohody na pracovišti. Rovněž je zásadní, aby podniky posuzovaly a řídily rizika a respektovaly hierarchii prevence.
Dalšími dobrými způsoby, jak snížit výskyt nemocí souvisejících s prací, je používat proaktivní sledování za účelem prevence nemocí a posilovat zdravější pracoviště za pomoci činností v oblasti podpory zdraví na pracovišti.
