© peopleimages.com - stock.adobe.com
Psychosociální rizika a související důsledky pro duševní a fyzické zdraví patří v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) mezi nejvýznamnější problémy. Kromě škodlivého dopadu na zdraví jednotlivce mohou mít psychosociální rizika také negativní dopad na efektivnost organizací i národních ekonomik.
Stres, úzkost a deprese představují druhý nejčastější zdravotní problém související s prací, který postihuje evropské pracovníky. Poukazování na různé aspekty duševního zdraví a zmiňování problémů na pracovišti provází stále ještě strach ze stigmatizace. Nicméně podíl pracovníků, kteří uvádějí, že čelí rizikovým faktorům, jež mohou negativně ovlivnit jejich duševní zdraví, dosahuje téměř 45 %. Pokud se však na psychosociální rizika pohlíží jako na organizační problém, nikoli jako na individuální chybu, lze je řešit stejně strukturovaně a organizovaně jako ostatní rizika v oblasti BOZP.
Co jsou to psychosociální rizika?
Psychosociální rizika vyplývají ze špatného uspořádání, organizace a řízení práce, jakož i ze špatného sociálního kontextu práce a mohou vést k negativním psychologickým, fyzickým a sociálním dopadům. Jako příklad pracovních podmínek, které vedou k psychosociálním rizikům, lze uvést tyto skutečnosti:
- nadměrná pracovní zátěž,
- protichůdné požadavky a nedostatečná jasnost úlohy,
- nedostatečné zapojení do rozhodování, které má dopad na pracovníka,
- nedostatek vlivu na způsob, jakým je práce vykonávána,
- špatně řízená organizační změna,
- nejistota zaměstnání,
- neúčinná komunikace,
- nedostatečná podpora ze strany vedení nebo kolegů,
- psychické a sexuální obtěžování a
- problémoví klienti, pacienti, žáci apod.
Při zvažování poptávky po práci je důležité nezaměňovat psychosociální rizikové faktory, jako je nadměrná pracovní zátěž, s podmínkami, kdy navzdory podnětným a někdy i náročným pracovním úkolům existuje podpůrné pracovní prostředí, ve kterém mají pracovníci dostatečnou míru samostatnosti a jsou dobře vyškoleni a motivováni k tomu, aby dle svých schopností odváděli co nejlepší výsledky. Prospěšné psychosociální prostředí přispívá k dobrému výkonu a osobnímu rozvoji, jakož i k duševní a fyzické pohodě pracovníků.
Zaměstnanci zažívají stres, pokud jsou celkové nároky jejich práce nadměrné a je nad jejich síly je zvládat. Kromě souvisejících problémů s duševním zdravím, jako je vyhoření, úzkost, deprese, a dokonce sebevražedné úmysly, se u pracovníků trpících dlouhodobým stresem mohou objevit i vážné fyzické zdravotní problémy, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo muskuloskeletální poruchy.
Negativní dopady na organizaci zahrnují špatnou celkovou výkonnost podniku, vyšší nepřítomnost v práci a prezentismus (pracovníci, kteří se vracejí do práce, když jsou nemocní a nejsou schopni účinně fungovat) a vyšší fluktuaci, jakož i vyšší míru úrazovosti a zranění. Absence spojené s duševním zdravím bývají delší než absence způsobené jinými příčinami, přičemž rizikové faktory související s prací jsou důležitým prvkem přispívajícím ke zvýšeným mírám předčasného odchodu do důchodu. Odhady nákladů pro podniky a společnost jsou značné a na vnitrostátní úrovni dosahují miliard eur.
Jak významný je tento problém?
Z průzkumu „Situace v oblasti BOZP“, který agentura EU-OSHA provedla v roce 2022, vyplývá, že 27 % pracovníků zažívá stres, úzkost nebo depresi, které způsobuje nebo zhoršuje práce. Příkladem psychosociálních rizik, u nichž bylo zjištěno, že mají nejškodlivější vliv na zdraví pracovníků, jsou nestandardní pracovní doba narušující sociální vztahy a intenzita práce.
Za nejúčinnější se považuje preventivní, holistický a systematický přístup k řízení psychosociálních rizik. Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) agentury EU-OSHA zkoumá, jak jsou psychosociální rizika vnímána a zvládána v evropských podnicích, a upozorňuje na hlavní motivační faktory a překážky v rámci přijímání opatření a na oblasti, kde je zapotřebí podpora. Z průzkumu vyplývá, že zvládání psychosociálních rizik je považováno za náročnější a složitější, než je tomu v případě „tradičních“ rizik v oblasti BOZP. Další analýza ukazuje, že zejména mikropodniky a malé podniky mají tendenci psychosociální rizika podceňovat a často postrádají vhodná preventivní opatření. Ve všech podnicích a ve všech členských státech je třeba zvyšovat informovanost a poskytnout jednoduché praktické nástroje na odvětvovém základě pro řízení psychosociálních rizik souvisejících s prací.
Co lze udělat pro prevenci a řízení psychosociálních rizik?
Politika Evropské unie uznává, že duševní zdraví je třeba řešit komplexně ve všech oblastech politiky, včetně duševního zdraví při práci.
Správným přístupem lze psychosociálním rizikům předcházet a úspěšně je zvládat bez ohledu na velikost nebo typ podniku.
Řízení psychosociálních rizik souvisejících s prací není jen morální povinností a dobrou investicí pro zaměstnavatele. Jedná se rovněž o právní imperativ stanovený v rámcové směrnici 89/391/EHS, podpořený rámcovými dohodami sociálních partnerů v oblasti pracovního stresu a obtěžování a násilí na pracovišti.
Zaměstnavatelé mají právní odpovědnost zajistit řádné hodnocení a kontrolu rizik na pracovišti. Zapojení pracovníků do tohoto procesu je nezbytné pro zajištění lepší a účinnější identifikace a řízení rizik. Pracovníci a jejich zástupci nejlépe chápou problémy, které mohou nastat na jejich pracovišti, a jejich zapojení se v boji proti psychosociálním rizikům na pracovišti ukázalo jako úspěšný faktor.
Více informací o praktických pokynech najdete zde.
