Starší pracovníci tvoří stále větší část pracovní síly. Jelikož lidé zůstávají v práci déle, stalo se řízení BOZP týkající se stárnoucí pracovní síly prioritou.
Zvyšování úrovně zaměstnanosti a prodlužování pracovního života lidí patří mezi důležité cíle vnitrostátních a evropských politik od konce 90. let minulého století. Míra zaměstnanosti osob ve věku 55–64 let vzrostla v zemích EU-27 ze 40,5 % v roce 2005 na 58,5 % v roce 2018. To je stále výrazně pod mírou zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let, která v roce 2018 dosahovala 72,6 %.
Nástroj pro vizualizaci údajů Barometr BOZP nabízí některé klíčové údaje o starších pracovnících a pracovní síle: medián věku, míru zaměstnanosti různých věkových skupin, celkový počet a pohlaví.
Běžné změny spojené s věkem mohou být pozitivní i negativní
Mnoho vlastností, jako je moudrost, strategické myšlení, vnímání skutečností z celkového nadhledu a schopnost uvažovat, se s rostoucím věkem buď zvyšuje, nebo poprvé objevuje. S věkem se hromadí také pracovní zkušenosti a odborné znalosti.
Některé funkční schopnosti, zejména fyzické a senzorické, se však v důsledku přirozeného procesu stárnutí zhoršují. K potenciálním změnám funkčních schopností je třeba přihlédnout při hodnocení rizik (viz níže) a práci a pracovní prostředí je třeba upravit tak, aby tyto změny zohledňovaly.
Změny funkčních schopností spojené s věkem nejsou stejné vzhledem k individuálním rozdílům v životním stylu, stravě, kondici, genetickým předpokladům k nemocem, úrovni vzdělání a pracovním a dalším prostředí.
Starší pracovníci nejsou homogenní skupinou. Stejně staré osoby se mohou výrazně lišit.
Stárnutí a práce
Zhoršení schopností spojené s věkem se týká zejména fyzických a senzorických schopností, které jsou nejdůležitější pro těžkou fyzickou práci. Posun od těžebního a zpracovatelského průmyslu ke službám a odvětvím založeným na znalostech i zvýšená automatizace a mechanizace úkolů a používání zařízení s vlastním pohonem snížily potřebu těžké fyzické práce.
V této nové situaci se stále více cení mnoho schopností a dovedností, které jsou považovány za typické pro starší lidi, jako jsou dobré interpersonální dovednosti, orientace na zákazníka a svědomitost.
Mnoho změn souvisejících s věkem má navíc větší význam jen v některých profesích. Například změny rovnováhy mají dopad pro hasiče a záchranáře, kteří pracují v extrémních podmínkách, nosí těžké vybavení a zvedají a přenášejí osoby; snížená schopnost odhadnout vzdálenost a rychlost pohybujících se objektů ovlivňuje řízení v noci, nemá však dopad na kancelářské pracovníky.
Hodnocení rizik podle věku
Věk je pouze jedním aspektem různorodé pracovní síly. Hodnocením rizik podle věku se rozumí zohledňování charakteristik spojených s věkem různých věkových skupin při hodnocení rizik, včetně potenciálních změn funkčních schopností a zdravotního stavu.
Rizika týkající se starších pracovníků zahrnují zejména:
- těžkou fyzickou pracovní zátěž,
- nebezpečí spojená s prací na směny,
- horké, studené nebo hlučné pracovní prostředí.
Jelikož se rozdíly mezi jednotlivci s věkem zvětšují, hypotézy by neměly být založené pouze na věku. Hodnocení rizik by mělo posuzovat pracovní nároky ve vztahu ke schopnostem a zdravotnímu stavu jednotlivce.
Více informací o aktuálně dostupných nástrojích on-line interaktivního hodnocení rizik (OiRA), hodnocení rizik podle věku a zajištění, aby byl zahrnut každý
Podpora práceschopnosti a ochrany zdraví při práci
Práceschopností se rozumí rovnováha mezi prací a možnostmi jednotlivce. Pokud práce odpovídá možnostem jednotlivce, je jeho práceschopnost dobrá. Hlavní faktory ovlivňující práceschopnost:
- zdraví a funkční schopnosti
- vzdělání a kompetence
- hodnoty, postoje a motivace
- pracovní prostředí a komunita
- obsah, nároky a organizace práce
Práceschopnost se měří indexem práceschopnosti. Z koncepce práceschopnosti vyplývá, že opatření na pracovišti zaměřená na podporu práceschopnosti by měla zahrnovat všechny tyto faktory.
Zdravotní stav lidí v pozdějším věku ovlivňuje to, jak se ke svému zdraví chovali, když byli mladší. Zhoršení funkčních schopností lze oddálit a minimalizovat pomocí návyků zdravého životního stylu, jako je pravidelné cvičení a zdravá strava. Pracoviště hraje důležitou roli v propagaci zdravého životního stylu a podpoře aktivit zamezujících zhoršování fyzické kondice, čímž napomáhá udržení práceschopnosti. Program podpory ochrany zdraví na pracovišti zahrnuje řadu témat, včetně stravy a výživy, konzumace alkoholu, jak přestat kouřit a jak zajistit dostatek cvičení, relaxace a spánku.
Přizpůsobení práce a pracovního prostředí
Kvalitní koncepce pracoviště přináší výhody všem věkovým skupinám, včetně starších pracovníků. Se změnou schopností je třeba změnit způsob práce, a tak nastalý stav vykompenzovat, např. prostřednictvím:
- změny pracovní náplně nebo střídání práce
- častějších kratších přestávek
- lepší organizace práce na směny, např. rychlé střídání směn (2–3 dny)
- dobrého osvětlení a kontroly hluku
- dobrého ergonomického designu vybavení
Politiky týkající se návratu do zaměstnání
Dlouhodobá nemoc může způsobit psychické problémy, sociální vyloučení a předčasný odchod z trhu práce. Usnadnění návratu pracovníků do práce po nemoci je pro podporu stárnoucí pracovní síly klíčové. Příklady iniciativ na podporu návratu do práce v evropských zemích zahrnují vytvoření tzv. „uschopenky“ namísto neschopenky ve Spojeném království a intervenční projekt Návrat do práce v Dánsku.
Přečtěte si zprávu agentury EU-OSHA Zpět do práce a související informační list.