Konkrétní nepříznivé expozice na pracovišti a jejich související dopady na zdraví lze identifikovat a monitorovat za pomoci dohledu a kontroly nad zdravím pracovníků, a to s použitím:
- zdravotních prohlídek uzpůsobených expozicím a podmínkám na pracovišti,
- biologických zkoušek (včetně biologického monitorování) u zvláštních ukazatelů rizika.
Programy zdravotního dohledu by měly být zaváděny jen tehdy, pokud zlepšují ochranu a prevenci rizik a splňují čtyři kritéria: potřeba, relevantnost, vědecká platnost a účinnost. Obvykle jsou organizovány službami pracovního lékařství. Etická kritéria zdravotního dohledu stanovuje etický kodex Mezinárodní komise pro ochranu zdraví při práci.
Některé evropské směrnice a vnitrostátní právní předpisy stanovují obsah a metodiku zdravotního dohledu u konkrétních faktorů. Měly by být vedeny záznamy a pracovníci by měli být informováni o výsledcích. Vzhledem k tomu, že jsou tyto informace důvěrné, je však zaměstnavatel informován jen o způsobilosti pracovníků k práci a o případných opatřeních, která mají být na pracovišti provedena.
Ve směrnicích jsou rovněž stanoveny požadavky na zpřístupnění údajů o monitorování a zdravotním dohledu a konkrétní pravidla pro vedení záznamů. Například ve směrnici o karcinogenech a mutagenech se uvádí, že by záznamy měly být uchovávány po dobu 40 let.