Glossary

Běžně užívané označení pro chemické prvky, sloučeniny a směsi sloučenin a prvků.

Tento termín se používá v základních právních předpisech BOZP:
„Chemickým činitelem“ se rozumí každý chemický prvek nebo sloučenina, samostatné nebo ve směsi, které se vyskytují v přirozeném stavu nebo jsou vyrobeny, použity nebo uvolněny, včetně vyloučení ve formě odpadu, jakoukoli pracovní činností, bez ohledu na to, zda byly vyrobeny záměrně nebo neúmyslně a zda byly uvedeny na trh

Věc, která během výroby získává určitý tvar, povrch nebo vzhled určující její funkci ve větší míře než její chemické složení.

Typickými příklady jsou pneumatiky, plastový nábytek, elektronické přístroje, tkaniny z chemických vláken, kabely.

Výrobek složený z jedné nebo více chemických látek nebo sloučenin. Jeho funkci do značné míry určuje jeho chemické složení.
Typickými příklady jsou lepidla, barvy, inkousty, desinfekční prostředky, biocidy, plastifikátory, silikon, zábavní pyrotechnika, lubrikační oleje atd.

„Kapalinou“ se rozumí látka nebo směs, která
i) má při teplotě 50 C má tlak par nejvýše 300 kPa (3 bary),
ii) není při teplotě 20 OC a standardním tlaku 101, 3 kPa zcela plynná a
iii) má při standardním tlaku 101,3 kPa bod tání nebo počáteční bod tání nejvýše 20 C;

„Látkou“ se rozumí chemický prvek a jeho sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním procesem, včetně všech přídatných látek nutných k uchování jeho stability a všech nečistot vznikajících v použitém procesu, avšak s vyloučením všech rozpouštědel, které lze oddělit bez ovlivnění stability látky nebo změny jejího složení; Chemický prvek nebo sloučenina dvou či více chemických prvků.

Kontaminující látky vznikající při procesech mohou vznikat jako emise z jakéhokoli typu procesu, který vede k expozici na pracovištích, např. spalovací procesy, procesy, které fyzikálně nebo chemicky rozkládají nebo jinak proměňují původní materiál.

Klasifikace nebezpečných látek je založena na třídách nebezpečnosti definovaných v nařízení CLP. Tyto třídy zahrnují fyzikální nebezpečí (výbušné, hořlavé, nestabilnílátky atd.), nebezpečí pro zdraví (veškeré aspekty krátkodobého a dlouhodobého poškozování zdraví) a nebezpečnosti pro životní prostředí (vodní prostředí atd.).
V angličtině se používají dva pojmy (hazardous substances nebo dangerous substances), avšak často jako synonyma. Neexistuje jasné rozlišení, roli hrají jazykové preference. V češtině se používá pojem “nebezpečné látky“ pro oba výrazy.

Látka nebo směs, která splňuje kritéria týkající se fyzikální nebezpečnosti, nebezpečnosti pro zdraví nebo nebezpečnosti pro životní prostřední stanovená v Nařízení CLP, částech 2 až 5 přílohy I, je nebezpečná a klasifikuje se podle příslušných tříd nebezpečnosti stanovených v uvedené příloze.

„Plynem“ se rozumí látka, která:
i) má při teplotě 50o C tlak par vyšší než 300 kPa (v absolutní hodnotě) nebo
ii) je při teplotě 20oC a standardním tlaku 101,3 kPa zcela plynná.

Tuhé částice látky nebo směsi suspendované v plynu (obvykle vzduchu).

Chemická sloučenina tvořená dvěma či více chemickými prvky.

„Směsí“ se rozumí směs nebo roztok složené ze dvou nebo více látek.

„Tuhou látkou“ se rozumí látka nebo směs, která neodpovídá definici kapaliny ani plynu (nařízení CLP).

Tuhá látka představuje látku zařazenou mezi látky skupenství pevného. Charakterizuje ji strukturální pevnost a odolnost vůči změnám tvaru nebo objemu.

Výpary resp. páry obecně - plynná forma látky uvolněná z jejího pevného nebo kapalného stavu, viz Nařízení CLP poznámka k tabulce 3.1.1 přílohy I
Termín „výpary“ se používá zejména pro jemné pevné částice rozptýlené ve vzduchu, které často vznikají odpařováním z tavených látek (např. v gumárenském průmyslu). V případě tzv. svářečských dýmů se jedná o jemné kovové, tedy pevné částice rozptýlené ve vzduchu, které se vysrážejí (kondenzují) po odpaření při vysokých teplotách.

Látky a látky znečišťující ovzduší mohou vznikat z postupů na pracovištích, např. při spalování, kdy se uvolňují výpary, zplodiny a kouř, a při broušení a řezání, kdy vzniká prach. Takto vzniklé látky a látky znečišťující ovzduší mohou být nebezpečné.

Expozice znamená, že látka je přítomna v pracovním prostředí a je možno ji vdechnout nebo absorbovat kontaktem s pokožkou (i očima, ušima) nebo trávicím ústrojím.

Kontakt organismu s chemickým, radiologickým či fyzikálním činitelem. Expozice je stanovena jako množství činitele, které se vyskytuje v hraničním místě kontaktu (například pokožka, plíce, střeva), a která je absorbována.

Nařízení CLP rozlišuje mezi hořlavými plyny, tekutými a pevnými aerosoly a používá odlišná kritéria. Zjednodušená definice uvádí, že jako hořlaviny lze klasifikovat všechny látky, které se mohou vznítit a hořet nebo podpořit vznícení a hoření jiných materiálů.

Karcinogenem se rozumí látka nebo směs látek, které vyvolávají rakovinu nebo její větší výskyt.

„Dráždivostí pro kůži“ se rozumí vyvolání vratného poškození kůže po působení zkoušené látky po dobu až 4 hodin.

„Mutací“ se rozumí trvalá změna množství nebo struktury genetického materiálu v buňce. Pojem „mutace“ se vztahuje jak na dědičné genetické změny, které se mohou projevit na fenotypické úrovni, tak na změny DNA, jsou-li známy (včetně specifických změn párů bází a translokace chromozomů).

„Nebezpečností“ se rozumí vše, co může způsobit újmu. Nebezpečí mohou zasáhnout lidi, majetek, postupy, mohou způsobit nehody a zhoršit zdraví, ztrátu výkonu, poškození strojů atd.

Přijímání potravin, léků, tekutin nebo jiných látek ústy.

Pracovními riziky se myslí pravděpodobnost a závažnost zranění nebo nemoci v důsledku vystavení nebezpečí.

„Látkou senzibilizující dýchací cesty“ se rozumí látka, která po vdechování vyvolává přecitlivělost dýchacích cest.

„Látkou senzibilizující kůži“ se rozumí látka, která po styku s kůží vyvolává alergickou odpověď.

„Látkou senzibilizující dýchací cesty“ se rozumí látka, která po vdechování vyvolává přecitlivělost dýchacích cest.

Látkou senzibilizující kůži se rozumí látka, se rozumí látka, která po styku s kůží vyvolává alergickou odpověď.

Toxicita pro reprodukci zahrnuje negativní dopady na sexuální funkci a plodnost dospělých mužů a žen a také vývojovou toxicitu pro potomky.

Z právního hlediska je chemikálie (látka, směs) akutně toxická, pokud splňuje tato kritéria nařízení CLP:
„Akutní toxicitou“ se rozumějí nepříznivé účinky, k nimž dojde po orální nebo dermální aplikaci jedné dávky látky nebo směsi či vícenásobných dávek podaných během 24 hodin nebo po inhalační expozici po dobu 4 hodin.

Nařízení CLP rozlišuje mezi orální, dermální a inhalační toxicitou.

Expozice nebezpečným látkám může vést k poškození jednotlivých orgánů. Nařízení CLP rozlišuje mezi poškozením jednotlivých orgánů způsobeným jednorázovou expozicí a opakovanými expozicemi.

Nasávání vzduchu do dýchacích cest a plic

„Výbušnou látkou nebo směsí“ se rozumí tuhá nebo kapalná látka či směs látek, která je sama o sobě schopna chemickou reakcí vytvořit plyn takové teploty a tlaku a takové rychlosti, které mohou poškodit okolí.

Nařízení (ES) č. 1907/2006 – nařízení REACH

viz: Bezpečnostní list

viz: Směrnice o chemických činitelích,

viz: Klasifikace, označování a balení

viz směrnice o karcinogenech a mutagenech

viz: Globálně harmonizovaný systém

O GHS

Nařízení (ES) č. 1272/2008 (nařízení CLP )
Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006

Směrnice 2009/161/EU – směrné limitní hodnoty expozice na pracovišti

viz: Limitní hodnoty expozice na pracovišti

viz: Registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek

Nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH)
ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky

Směrnice 98/24/ES (směrnice o chemických činitelích, CAD)
ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Směrnice 2004/37/ES (směrnice o karcinogenech a mutagenech, CMD) 
ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům a mutagenům při práci

BL poskytují informace o vlastnostech chemického produktu, jeho nebezpečnosti a pokynech pro manipulaci, likvidaci a přepravu, první pomoc, opatření pro hašení požáru a bezpečnostní opatření pro zmírnění expozice. Informace v BL jsou potřebné pro pochopení rizik a pro získání znalostí k bezpečné manipulaci s chemickou látkou.

Cílem hodnocení pracovních rizik je chránit zdraví a bezpečnost pracovníků. Hodnocení rizik zahrnuje identifikaci rizik, posouzení jejich závažnosti a rozhodnutí, zda je zapotřebí podniknout kroky pro jejich zmírnění.
V souladu se zákony o bezpečnosti a ochraně zdraví musí všichni zaměstnavatelé pravidelně provádět hodnocení rizik.

Veškerá opatření, jejichž cílem je snížit tvorbu nebezpečných látek a riziko expozice.

Měření koncentrace látek znečišťujících ovzduší na pracovišti Měření mohou být použita ke změření expozice pracovníků nebo ke zkoumání koncentrace látek znečišťujících ovzduší na pracovišti, např. úniků, identifikace zdrojů látek znečišťujících ovzduší a hodnocení účinnosti místní odtahové ventilace jako základ pro rozhodnutí o tom, jaká opatření mají být přijata. V závislosti na tom, která látka má být měřena, jsou k dispozici různé druhy měřících zařízení.

Nahrazení nebezpečné látky nebo chemického výrobku nebo postupu, při němž vznikají nebezpečné látky, méně nebezpečnými.

Veškerá opatření, jejichž cílem je zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví. Opatření mohou buď snížit vznik nebezpečných látek, nebo riziko expozice.

Veškerá opatření vedoucí ke snížení expozice nebezpečným látkám pomocí organizačních opatření (např. snížení počtu pracovníků v exponovaných oblastech).

OOP se rozumí:

a) prostředek navržený a vyrobený k nošení nebo držení osobou pro ochranu před jedním nebo více riziky pro její zdraví nebo bezpečnost;

b) vyměnitelná součást pro prostředky uvedené v písmenu a), jež má zásadní význam pro jejich ochrannou funkci;

c) připojovací systém pro prostředky uvedené v písmenu a), který není držen ani nošen osobou, je navržen k připojení daného prostředku k vnějšímu zařízení nebo ke spolehlivému kotvicímu bodu, není navržen k trvalému připevnění a nevyžaduje připevňovací činnosti před použitím;

„Standardní větou o nebezpečnosti“ se rozumí věta přiřazená dané třídě a kategorii nebezpečnosti, která popisuje povahu nebezpečnosti dané nebezpečné látky nebo směsi, případně i včetně stupně nebezpečnosti;

Veškerá opatření vedoucí ke snížení expozice nebezpečným látkám pomocí technického zařízení.

„Výstražným symbolem nebezpečnosti“ se rozumí složené grafické zobrazení obsahující symbol a další grafické prvky, například orámování, vzor pozadí nebo barvu, jež mají sdělovat specifické informace o daném druhu nebezpečnosti;